28. září - Den české státnosti, svátek Svatého Václava

Státním svátkem si připomínáme smrt patrona českých zemí Svatého Václava. 28. září slavíme jako Den české státnosti už devátým rokem.

Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého přemyslovského knížete a patrona země. Nepřipomínáme si však jen Svatého Václava, ale i ostatní panovníky, kteří nesli toto jméno. Mezi ně patřili Václav II., III. a IV.Český kníže Václav I., nazývaný také Svatý, se narodil někdy kolem roku 907 jako syn knížete Vratislava I. (mladšího syna knížete Bořivoje a kněžny Ludmily) z dynastie Přemyslovců a jeho ženy Drahomíry z kmene polabských Stodoranů (pohanů). III. a IV.

Václav byl v pořadí čtvrtým historicky doloženým vládnoucím Přemyslovcem. Jeho život není zrovna doložen množstvím historických dat a faktů. Jisté je, že přemyslovský kníže Václav I. byl dne 28. září roku 935 před kostelem ve Staré Boleslavi přepaden a zavražděn Boleslavovou družinou na příkaz svého vlastního (mladšího) bratra Boleslava I., který si tak uvolnil cestu k vládě a stal se poté Václavovým nástupcem. Podle historika Františka Palackého navštívil Václav ke dni sv. Kosmy a Damiana - 27. září 929 - ve výroční den posvěcení kostela Boleslavovo sídlo ve Staré Boleslavi, a pak zde na přání bratra také přenocoval. Hned druhý den ale byl úkladně zavražděn (dnes se na rozdíl od Palackého kloníme více k roku 935). Důvodem bylo zejména to, že Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou a chtěl se dostat na trůn.

Václavův život a jeho zavraždění se ještě v 10. století staly zdrojem náboženského Svatováclavského kultu. Jeho uctívání se později v 11. a 12. století šířilo nejen po celé zemi, ale například i do sousedního Polska či Ruska. „Svatý Václav se stal světcem, přímluvčím a ochráncem svého lidu v nebesích, a tak i symbolem, záštitou a svorníkem národní jednoty a síly." (citace historika J. V. Šimáka). Václavova vražda a oslava prvního českého světce a mučedníka se staly vděčnou látkou církevních oslavných spisků a legend, které se pak šířily nejen doma, ale i za hranicemi. Připomínalo se hlavně, že zbožný kníže Václav dal v zemi stavět kostely a povolal do země kněží ze všech křesťanských zemí. Na hradě Pražském dal Václav založit kostel sv. Víta. Tam byly také nakonec pochovány jeho ostatky. V kapli katedrály sv. Víta na pražském hradě se nachází také snad nejznámější socha Václava I. od sochaře Petra Parléře.

V době státního svátku je budova mateřské školy uzavřena.