školní výlet na zámek Jemniště

Podnikli jsme  výlet na zámek Jemniště. Celým zámkem nás provázela krásná princezna, ukázala nám, kde princezny dříve bydlely a tančily a kde také žili udatní rytíři. Viděli jsme zámecké vězení a trochu se báli ducha zámku Jemniště - Johana. Součástí zámku byl krásný park se zvířátky.

výlet na zámek Jemniště výlet na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet na zámek Jemniště výlet na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet mateřské školy na zámek Jemniště výlet na zámek Jemniště výlet na zámek Jemniště výlet na zámek Jemniště

Zámek Jemniště:
Zpráva o Jemništi pochází z roku 1381. V té době bylo panství v majetku Beneše z Cimburka, který se podle zdejší vsi začal psát z Jemniště. Panským sídlem tehdy pochopitelně nebyl tento zámek, ale tvrz obklopená vodním příkopem, která se dodnes nachází v nedaleké vsi (viz starý zámek). Roku 1717 koupil jemnišťské panství hrabě František Adam z Trauttmansdorffu (+1762), původem ze staré štýrské rodiny. Jeho vkusu a nárokům již zámek ve vesnici nevyhovoval,proto nechal kolem roku 1724 na nedalekém pahorku vybudovat novýzámek, který měl lépe odpovídat jeho vkusu i postavení předního šlechtice.

V průběhu 19. století se v držení zámku vystřídalo několik majitelů. Roku 1868 zakoupil panství Zdeněk hrabě Sternberg,majitel nedalekého panství Český Šternberk (prapradědeček současného majitele). Jako čtvrtý z 5 synů hraběte Josefa Leopolda (1770-1858) neměl nárok na rodové fideikomisní panství Častolovice, které později připadlo jeho staršímu bratrovi Leopoldovi (1811-1899). Po vzdáleném strýci Kašparu Maria Sternbergovi však zdělil panství Radnice,kde se nacházely bohaté uhelné doly. Právě jejich výnos Zdeňkovi umožnil výrazně rozmnožit rodový majetek. Roku 1841 koupil od hraběte Somsiće ze Saardu Český Šternberk a roku 1868 od knížete Windisch-Graetze Jemniště. Uvažoval také o zakoupení Konopiště, které také kdysi patřilo Šternberkům. Jeho majitel, princ František Eugen Lobkowicz však dal přednost arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este. Protože hrad Český Šternberk nebyl trvale obyvatelný (sloužil hlavně jako lovecké sídlo), sídlila rodina převážně na zámku Březina u Rokycan.

Po smrti hraběte Zdeňka zdědil jeho starší syn Alois (1850-1907) Český Šternberk a Radnici, druhorozený Filip (1852-1924) Jemniště. Protože však Alois zemřel svobodný a bezdětný, stal se Filip jediným dědicem všech těchto statků i stejně jako dalšího rodinného majetku tzv. šternberských domů ve Vídni. Filip Sternberg provedl nezbytné úpravy zámku a povýšil Jemniště na své hlavní sídlo. S Karolinou hraběnkou z Thurnu a Valsassiny(1863-1944) měl dva syny a dvě dcery.Starší syn Zdeněk(1885-1899) zemřel předčasně na kloubový revmatismus a proto zdědil větší část majetku (Český Šternberk a Radnice) druhorozený syn Jiří Douglas (1888-1965,dědeček současného majitele), zatímco Jemniště připadlo rovným dílem dcerám Marii Gabriele(1890-1934) a Terezii (1902-1985). Po smrti Marie Gabriely se jedinou majitelkou velkostatku stala Terezie (Sita), která se roku 1927 provdala za Františka hraběte Mensdorff-Pouilly (1897-1991).

Sita s Františkem vlastnili Jemniště až do roku 1943. Protože po okupaci českých zemí odmítli přistoupit k německé národnosti, byli (podobně jako Tereziin bratr Jiří Douglas) vystaveni všemožné perzekuci. K nejméně příjemné události došlo roku 1943. Majitel nedalekého panství Tloskov na Neveklovsku, kde německá správa zřídila cvičiště vojsk SS, Oskar Daněk von Esse (potomek zakladatele ČKD Vincence Daňka) získal jako říšský občan právo na náhradu.Vybral si Jemniště. Přestože manželé Mensdorffovi nucený prodej odmítli, museli se do 14 dnů vystěhovat. Část movitého majetku se jim však podařilo převést na hrad Český Šternberk, část na zámeček u Postupic a na postupickou faru, kde později celý život bydleli.