Trápí nás alergie?

Alergie může vzniknout kdykoli v životě a také na cokoli. Nezáleží na tom, jak jste staří. Prostě jednou můžete přivonět ke své oblíbené květině a zjistit, že na její pyl začal váš imunitní systém reagovat přemrštěně, čili alergicky, že máte oteklé oči, škrábe vás v krku a kýcháte...

Při alergické reakci reaguje tělo vyplavením zvýšeného množství histaminu, který je pak zodpovědný za alergické příznaky.

Atopie je dědičně založený sklon k alergii, má proto zřetelný rodinný výskyt. Typickými projevy atopie jsou atopický ekzém (atopická dermatitida), pylová alergie (alergická rýma a alergický zánět spojivek) a alergické astma. Atopici mají vrozenou schopnost tvořit ve zvýšeném množství protilátky ve třídě IgE (imunoglobulin E). Tyto IgE protilátky reagují na alergeny zevního prostředí (pyly, plísně, roztoče atd.).

U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30%. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 %. Může se ale stát, že dědičný základ „přeskočí" jednu generaci. Alergie může propuknout kdykoliv během života.

Od skutečné potravinové alergie je nutné oddělit pseudoalergii, což je reakce na potraviny, které obsahuje různé chemické ingredience, ochucovadla, barviva, konzervační a antioxidační látky. Ty při svém působení v zažívacím traktu uvolňují histamin (z toho název antihistaminika, léky na alergii) a mohou způsobit příznaky podobné alergii. Typickým příkladem je „čína" - jídlo obsahující velké množství chuťového zvýrazňovače, glutamátu sodného. Glutamát je mimo jiné obsažen i v běžně v domácnosti užívaném polévkovém koření.

Nejběžnější typy alergií: pylová, na roztoče, na plísně, na zvířata, potravinová alergie, na léky, hmyzí na bodnutí, alergické astma, kontaktní alergie (zejména na kovy a pryskyřice), na latex, alergie na chlad, sluneční alergie, zkřížená alergie, atopický ekzém.

Léky podávané při alergii můžeme rozdělit do dvou skupin:
První skupinou jsou preventivní (protizánětlivé) léky. Ty při pravidelném a dlouhodobém užívání výrazně oslabují klinické projevy alergie, či dokonce zabraňují jejich vzniku.
Druhou skupinou jsou tzv. léky úlevové, které jsou určeny k odstranění akutních alergických potíží, jako jsou astmatický záchvat či akutní projevy alergické rýmy.

Další možností je tzv. hyposenzibilace - léčba vakcínami, kdy je formou injekcí či kapek pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu. Cílem této léčby je vyvolat stav tolerance organismu nemocného vůči alergenu. Jedná se o dlouhodobou léčbu, jejíž účinnost je za ideálních podmínek, mezi které patří v neposlední řadě spolupráce pacienta, kolem 80 %.

článek zpracovala: Eva Doležalová