Jak funguje imunitní systém?

Stále tu máme chladná rána, vlhké počasí, to vše může přinést různá onemocnění. Například nachlazení, únavy, ale i oslabovat chronicky nemocné. Jak se dokážeme ubránit, záleží na obranyschopnosti našeho organismu.

Tuto obranu zajišťuje imunitní systém, který je neustále v bojovém stavu. Chová se jako dobře zorganizovaná armáda, která je v pohotovosti ještě před naším narozením. Když dojde ke kontaktu s vetřelci, tedy bakteriemi nebo viry, pak se zaktivizují chemičtí poslové, kteří informují imunitní systém, jenž zahájí ofenzivu. Zároveň si pamatuje znaky útočníka, který ho napadl a vytvoří obranu pro jeho příští útok.

Choroboplodné zárodky, které vnikají do organismu a žijí v něm jako paraziti, jsou nejen bakterie a viry, ale i plísně a prvoci. První obrannou linií, která zadržuje potenciální útočníky, je kůže a sliznice. Těsně pod touto linií je komplexní obranný systém, který umožňuje zachovat imunitu vůči většině infekcí, i když vniknou do těla. Tento systém musí být neustále připraven neutralizovat nebo likvidovat mikroorganismy a jedy, které produkují. Tuto úlohu plní lymfatický systém. (patří jsem slezina, brzlík, krční a nosní mandle, kostní dřeň a další tělní orgány s cévním řečištěm).

Obrannou úlohu plní speciální buňky, které se nazývají lymfocyty, a soustava molekul bílkovin označovaných jako protilátky. Existují dva druhy imunity.

Imunita pasivní, se kterou jsme se narodili nebo ji získali z mateřského mléka.
Imunita získaná, která se tvoří při prvním setkání s bakterií nebo virem. Jakmile ji získáme, zůstává nám natrvalo.
Hlavním znakem imunitního systému je schopnost pamatovat si mikroorganismy, se kterými se již jednou setkal, a vytvořit další obranné prostředky.

Na tomto principu je postaveno i očkování, kdy do těla vpravíme mrtvé nebo oslabené mikroorganismy a organismus si vytvoří protilátky, které při příštím setkání využije k obraně a tělo danou chorobou neonemocní.

Požírače vetřelců

Tyto protilátky označkují vetřelce tak, aby je pak speciální buňky zvané mikrofágy mohly pohltit a zničit. Tvorbu protilátek ovlivňují dva druhy buněk zvaných lymfocyty, které se převážně vytváří v brzlíku a slezině. V případě napadení organismu se nahromadí v mízních uzlinách, a tím způsobí jejich zvětšení. Pak nalézáme zvětšené uzliny na krku třeba při angíně nebo zánětech v blízkém okolí.

Díky spojení mezi mozkem a imunitním systémem je zaručena kontrola nad spuštěním obrané reakce. Takže když je člověk unaven, vyčerpán stresem nebo má duševní poruchu, dojde k oslabení, nebo dokonce k výpadku obranyschopnosti. Člověk optimisticky naladěný, vyrovnaný, s kladným přístupem k životu dokáže dobře odolávat chorobám, a když onemocní, rychle se s nimi vypořádat.

Daň za pohodlí

Člověk chronicky nemocný je vlastně stále v oslabeném stavu a jeho imunitní systém již nedokáže zvládat další „nájezdy" mikroorganismů z okolí. Pak dochází k dalším zdravotním obtížím, které na sebe řetězovitě navazují.

Je známo, že vysoké procento hlavně dětské populace trpí chronickým onemocněním horních cest dýchacích, alergiemi a dalšími různými chorobami. Je to způsobeno také nezdravým životním prostředím a životním stylem. Přibývají takzvané civilizační choroby, například- aterosklerosa, srdeční onemocnění, rakovina, ale také obezita a zácpa. Objevují se nová onemocnění hlavně virová, proti kterým zatím ani neznáme léky. A tak jsme skutečně závislí na síle svého imunitního systému.

Nezbývá nám nic jiného než pracovat na vlastním zdraví. Upravit stravovací návyky. Být aktivní, pravidelně se pohybovat. Pečovat o svou duševní stránku. Využívat i co nejpřirozenější alternativní způsoby k posílení imunitního systému. Příroda je mocná čarodějka, a proto s ní musíme žít v harmonickém souladu, aby byla k nám laskavá a dala nám škálu možností, jak být v dobré pohodě.

Eva Bruburdová, učitelka dětského klubu MiniSvět