zdravý životní styl u dětí

Jaký je zdravý životní styl u dětí, co se týče stravování, pohybu na čerstvém vzduchu a vytápění? To je jedna z mnoha otázek, na kterou zde budeme odpovídat.

V dnešní době se hodně hovoří o zdravé a racionální výživě. Jak by měla probíhat u dětí předškolního věku?

Rodiče mohu ujistit, že se rozhodně nejedná o nic složitého, ale o potřebu zajištění pestré a plnohodnotné stravy, která odpovídá biologickým potřebám dítěte. Stravy obsahující vše, co dítě potřebuje a co mu chutná. Dítě si stravu neurčuje samo, musíme mu ji nabízet. Proto starost o přísun potravin, a hlavně zodpovědnost za jejich kvalitu, přebíráme my dospělí. Má-li dítě z čeho vybírat, většinou si vybere dobře.

Jak nebo čím se dítě orientuje v nabídce stravy?

Pamatujme: dítě se v nabídce orientuje chutí a zrakovými vjemy. Děti podvědomě cítí, že je jim prospěšná syrová zelenina a ovoce, mléčné výrobky, jako mléko, jogurty a sýry. Dávají zcela správně přednost libovému masu, drůbeži a rybám. Rády mají i obilné výrobky a při troše našeho zájmu uvítají i luštěniny. A o dostatek tekutin nemějme starost, o pití se děti hlásí samy. Nadmíra sladkostí je samozřejmě víc zlozvyk než přirozený výběr, který pěstujeme v dětech sami. Málokdy jim dáváme za odměnu krásné ovoce místo bonbonů nebo dortů. Děti rozhodně musejí mít stravu smíšenou a pestrou nejen kvůli aktuální potřebě, ale i proto, že si vytvářejí chuťové návyky na celý život. Každá jednostrannost může vést k chronickému nedostatku některé z nezbytných živin.
A ještě něco. Dítě má své individuální potřeby a množství jídla, které je ochotno sníst, není vždy shodné s tradičními českými představami plných stolů a naducaných tělíček. Záleží na konstitučním typu, zdravotním stavu a na tělesné aktivitě. Nenuťme děti do jídla, vytváříme u nich pocit nechutenství.

Co by měla dětská strava obsahovat a proč?

Člověk je, maminky a tatínkové prominou ten výraz, všežravec. Chceme-li přirozenou a ne žádnou složitou vědeckou metodou hledat způsob, jak přispět k optimálnímu tělesnému a duševnímu vývoji dětí, prostě tento fakt respektujme.
Dětská strava by tedy měla obsahovat libová masa. Velice vhodné a chutné je králičí maso a netučná drůbež. Jsou zdrojem potřebných plnohodnotných bílkovin, železa, zinku a vitaminů B1 a B2. Nelze opomíjet ani příjemnou chuť, která je masu vlastní. Maso lze občas nastavit nebo nahradit sójovým masem, které dětem chutná, je-li vhodně upravené.
V jídelníčku by neměly chybět ryby, které obsahují důležité mastné kyseliny, jod, fluor a vitaminy A a D. Jejich výhoda spočívá ve velmi snadné stravitelnosti, což má pro děti předškolního věku nezanedbatelný význam. Velmi důležitý je vysoký obsah jodu v mořských rybách, protože tohoto prvku je v naší stravě nedostatek.
Polotučné mléko a nízkotučné mléčné výrobky jsou nenahraditelným zdrojem vápníku a obsahují i některé důležité vitaminy.
Výrobky z obilnin jsou celkem oblíbenou součástí dětského jídelníčku. Měli bychom se snažit, aby mezi nimi byly i obilniny celozrnné. Přednostně nabízejme dětem tmavý chléb. Obilniny obsahují důležité cukry, vlákninu, železo, vápník a vitaminy B1 a B6.
Důležitým zdrojem vlákniny, vitaminů skupiny B a rostlinných bílkovin jsou luštěniny.
Není snad ani třeba zdůrazňovat význam ovoce a zeleniny. Nejen, že jsou chutné a lákavého vzhledu, ale jsou nejlepším zdrojem nezbytného vitaminu C, provitaminu A, vlákniny, draslíku, ale i vápníku, hořčíku a železa.
Potřebné množství tekutin je nejvhodnější doplnit ovocnými neslazenými nápoji, které jsou osvěžující a obsahují vitamin C a další důležité látky.
Při přípravě dětských jídel je vhodné používat k dochucení vonné nedráždivé koření nahrazující sůl.

Co by dětská strava naopak obsahovat neměla?

Dětem by neměla být předkládána tučná a smažená jídla ani potraviny s vysokým obsahem živočišných tuků, protože je v nich značné množství nebezpečných nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Také ztužené tuky mají podobné vlastnosti jako živočišné nasycené tuky! Kromě toho jsou obtížně stravitelné. Platí to také o různých smažených pochoutkách, hamburgerech a o tzv. "rychlých jídlech". Proto při přípravě stravy dáváme pokud možno přednost oleji.
Velkým prohřeškem našich stolů, a především prohřeškem vůči dětem, jsou uzeniny. Na jejich výraznou chuť si snadno zvyknou a pak je vyhledávají. Uzeniny mají vysoký obsah tuků, i když tuky nejsou třeba přímo vidět, a vysoké množství soli, která se používá k jejich dochucování.
Sůl a dráždivá koření by měly být užívány opravdu jen výjimečně. Je známo, že vysoký přísun sodíku ze soli se může podílet na rozvoji vysokého krevního tlaku.
Vysoce slazená jídla a slazené nápoje jsou zbytečné. Cukr obsažený např. v čokoládách může být příčinou vzniku zubního kazu. Zbytečné jsou i různé lahůdky obsahující majonézu. Jsou obtížně stravitelné, tučné a přinášejí riziko vzniku nakažlivých průjmových nemocí. Jejich podbízivá chuť může snadno vyvolat nezdravé chuťové návyky.

Na jaké výchovné zásady se při stravování dětí zaměřit?

Na životosprávu dětí mají jistě vliv nejen skladba stravy, ale také stravovací návyky celé rodiny. Děti potřebují přirozenou pestrou a chutnou stravu, která není dráždivá, nadměrně slaná, ani tučná. Taková strava prospěje všem členům rodiny a je tedy vhodné, aby celá rodina jedla totéž. Už i proto, aby se u dítěte nezačaly pěstovat nežádoucí návykové vlastnosti, jako je např. vybíravost v jídle apod. A ještě jednu důležitou zásadu nesmíme opomenout. K dobrým návykům patří také kultura stolování a příjemná klidná atmosféra u stolu. To vše přispěje nejen k dobré rodinné pohodě, ale i k zamezení vzniku nechutenství a žaludečních potíží našich dětí.

Pohyb na čerstvém vzduchu!

Důležitý je pravidelný pohyb, ať v uzavřených místnostech tak na čerstvém vzduchu. Pohyb na čerstvém vzduchu je nejzdravější, posiluje obranyschopnost, aktivuje krevní oběh. Pomáhá tak zabránit vysychání sliznic dýchacích cest, a tím i snadnému usazování nežádoucích bakterií, navíc přispívá ke kvalitní regeneraci pokožky. Dochází k jejímu prokrvení, zrychluje se látková výměna a navíc, pobyt v přírodě má protistresové účinky. Proto by se měl dodržovat pravidelně a za každého počasí.

Vytápění!

K vytápění jen krátce. Byty a domy by se neměly přetápět přes 20 stupňů, u zvlhčování přes 50 % a velkou nutností je pravidelně větrat.

čerpáno z odborné literatury  - zpracovala Eva Breburdová - učitelka dětského klubu MiniSvět